Jak svatého Jana z Nepomuku
mám tě tak živého ve snách.
Přicházíš nenápadně, tajemně,
ale já tě pokaždé poznám.
Poznala bych tě na sto kilometrů,
za sto let
Ale teď nemluvíš, já ti nerozumím.
Přijď jindy ... a osobně.
Děkuju za respekt. Co se týká hudby, hraju na klasickou kytaru takže se spíš zajímám o dějiny hodby.
01.07.2006 10:25:00 | marllichy
Tahle je povedená, dávám 80%, ještě ke stovce něco potřebuje. Ale, co přesně, to ti nedovedu říct. Ovšem ty to tak cítíš a to respektuji.
Jak jinak se zajímáš o hudbu? Máš jistě na mysli jiné autory?
30.06.2006 15:56:00 | weitinger
.. on hcodí ve vzpomínkách....
no dobré to je jen bych ubral na tom za sto let...v dnešní době je lepší myslet ze dne na den
30.06.2006 14:38:00 | Pavel Kotrba