Krok za krokem, na vlastní kůži
hledáš rozkvetlou trnitou růži.
Láska ti šeptá každičký večer.
Dej nebo ber.Proč bys tu brečel.
Ráno se probouzíš,vychází z noci.
Chytit ji,udržet,není v tvé moci.
Bylo to opravdu nebo jen klam.
Ladné to pohyby tolika dam.
Přichází večer,noc a chvíle snění
možná že už dnes se cosi změní.
Ve svitu měsíce zeptá se němá tvář,
nad ránem zůstane ale jen chladná zář.
..ani nevím, jak se stalo,
že jsem k tobě zabloudila..
..láska... chladná? Vůbec není,
má sil i aby odpustila..
Děkuju, že jsem si ji mohla přečíst...
:o)
05.01.2007 22:17:00 | Cecilka