Holubice a dopis

Holubice čistá jako lilie
se tiše směje
Zprávu nese
jak si milý vede

Stojí tam slova
jenž šeptá znova:
Jsi má hvězda
jsi má panna

Lístek co mi spadl
do klína zvadl
hned se za zelenal
pak z červenal

nad tím co se zde píše
hledí na ta slova tiše
věty pokračují
hnedle uskakují:

Lilie moje, čistá a nevinná
zda-li budeš za mě vdaná

Holubice mi usedla na rameno
věděla co je psáno to je dáno
ze stromu sletěla
na slova hleděla:

Růže moje, divukrásná
spadlá ze sna
Přijedu pro tebe na koni
k konci
Čekej na další zprávu
bude tu v brzku

Větříček si s vlasy pohrává
čas přitom hádá
Holubice za vrkala
a jako pára tiše odletěla
jen ten lístek mi tu setrval
navždy na zemi zůstal