Naše oprátka
Naše oprátka
Anotace: Nevím co dodat, snad jen že mi chybí...
Sbírka: Vejdi, ale neubliž!
Vždycky se pořežu o ostnatý drát,
když rozhodneš se - mít mě rád,
a já přelézám plot do tvého světa,
abych se zas v tobě spletla.
Spusť svůj bezpečnostní systém,
abys zítra s ranním svitem
dokázal říct ahoj lásko - někdy příště,
počká naše přístaviště.
Nezlobím se – moje vina,
že je naše láska jiná.
Jsem tvá zkáza, ty můj zrádce,
city houpem na oprátce.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk09.05.2007 22:55:00 Movinecka
Právě ted mi bolest kape ze zápěstí... taky jsem se škrábla o ten ostnatý drát... Snad jen příště budu opatrnější..
05.12.2006 20:25:00 sad_girl
Bohužel až moc pravdivé. Taky to zažívám. Je to na jednu stranu destruktivní a zabíjí tě to a na druhou stranu ti to stejně dává sílu žít...
09.10.2006 22:09:00 Zedka
Je moc pěkná. Jako bys mi mluvila z duše. Jsem moc ráda, že jsem na tuto básničku narazila. :-)
18.07.2006 20:56:00 Cecilka
:o)
Nediv se, když lezeš přes plot...
Kdybys přes něj letěla,
bezpečnostní systém by selhal...
Chceš, bych ti koště půjčila? :o)))
14.07.2006 19:27:00 janewe
Vypadá to, že jsi závislá – na té zvláštní lásce … taky už se mi to stalo.
10.07.2006 13:21:00 mucíček
tak tohle je super:
"Nezlobím se – moje vina,
že je naše láska jiná.
Jsem tvá zkáza, ty můj zrádce,
city houpem na oprátce."
.....nemám co dodat.
09.07.2006 18:52:00 Ayla
poprvé jsem se shlídla v něčí básni... s tím rozdílem že já polykám kovové hobliny hodinu dvě na to....o to tvrdší je pak pád do reality...
09.07.2006 18:20:00 Petr Miroslav
Tak jestli to je takhle, nazdar bazar. Večer muliny a ráno kovové hobliny.
