Anotace: To je divočina!
Vyhoď mě do vzduchu granátem svých něžností,
jinak se k létání nedostanu, jsi mou jedinou možností,
hořím, rozpálenost děla, spálený tvým žárem,
tvořím, dějiny těla, jsem obdarovaný a ty darem,
máš tisíce cestiček vedoucích k tvému chvění,
já je hledám a svět se mi od základu mění,
svými rty lovím kapku utíkající po tvém rameni,
jazýčkem obcházím tvou šíji a hledám, kde ta kapka pramení,
prsty diriguji orchestr tvých kouzelných míst,
jsi mé dokonalé menu a já přeci potřebuji jíst,
tvé ruce jsou záchranná lana a já se jich chytám,
volám tě, lásko, slyšíš mě? Slyší mě někdo? Hej, vy tam...
13.07.2006 07:55:00 skaj
Jo, jo..komu není rady, tomu není pomoci. Čte se to fakt na ho...! Věř níže uvedeným "starým psům" z Literu, tahle grafická úprava odradí od čtení spustu lidí, protože text je nepřehledný a člobrda se v něm blbě orientuje. Jinak obsahově slušný i vtipný...
11.07.2006 15:23:00 no
...no jo, když já nebyla na vojně :-(
se mi dělo nelíbí...prostě...no...tak :-)
11.07.2006 13:58:00 Luboško
Obsah je výborný ale skús inú grafickú úpravu
a bola by to super báseň
mám s tým skúsenosti
vyhoď mě do vzduchu
granátem svých nežností
...
11.07.2006 11:11:00 smudlinek
Marsé, přeji Ti, abys zažila rozpálenost děla :-) Mě to tam sedí a neměnil bych, je to rozverný a já bývám rozverný. Souvětí, samé čárky? Tak, to, se, na, to, trochu, zaměřím. Děkuju za komentář, potěšil mě, u Jats samozřejmě ještě víc.
11.07.2006 09:45:00 Jats
spálí tě dělo po výstřelu, stejně tak ruka toužící chlapcova...je to krásný...
11.07.2006 09:22:00 no
Už vím, co mi vadí...to souvětí...proč pořád čárky? Někde přece musíš klesnout ;-)...i hlasem.
Jo a jediné co mi v téhle nějak vadí je ...rozpálenost děla...to je střelený, ne? Je to sice dělo....ale nějak přes to furt klopýtám...
11.07.2006 08:35:00 smudlinek
Děláš dobře, vše se má brát s nadhledem. Děkuju za hodnocení, udělalo mi radost.