Pro...

Anotace: Kdysi dávno básnička pro jednoho kluka. Byla jsem malá, hloupoučká holčička a podle toho to taky vypadá. Ale když už jsem to jednou napsala, tak by byla škoda schovávat to někde doma v šuplíku:D

Lži jsou jako déšť, ale Ty jsi moje sluníčko,
no tak se usměj, alespoň maličko.
Vím že se Ti nelíbím, ale přesto Tě mám ráda,
chci Tě aspoň za mého kamaráda.

Tak si mě trochu všímej, když to už nejde jinak,
stejně Ti to neřeknu, už je to tak.
Ale je tu jedna věta, co chci Ti fakt říct:
"Usměj se na mě a měj mě rád víc."

Já vím, že Ty máš holku - nějakou Evičku,
tak na ní zapomeň, aspoň chviličku.
Ja vím, že nejsem hezká, tak jak by sis přál,
ale aspoň jeden polibek za pokus by stál.

A tím malým polibkem odejdou snad mraky,
možná že se do mě zamiluješ taky.
Ale v to můžu jen doufat a tajně si přát,
abys mě měl jednou taky tak rád.