Umírám každé nové ráno.
Se zpěvem ptáků pláču...
Proč mění se to, co je dáno?
Proč princezny berou místa rváčům?
Nedokážu být jemná kráska,
neumím pohladit slovy...
Ale můj obličej nehyzdí maska,
a za přáteli stojím...
Šepot vody mi radí,
praskání ohně líci hladí,
šum větru v listech spílá,
že kdybych byla více milá,
neodešel bys za jinou...
docela hezké obraty, myšlenka zajímavá, ještě bych se asi trochu zamyslel nad tím stylem
16.07.2006 17:18:00 | Sowak
kdyby takových bylo víc... a že neumíš pohladit slovy? a co je toto?
16.07.2006 17:09:00 | Pavel Kotrba
jestli jsi rváč, tak nebreč a dopřej princeznám trochu toho zalíbení ...:)) pěkné 100
16.07.2006 13:53:00 | Pablitofracek