Bojím sa, ale čoho
tej nekonečnej tmy na duši
keď odídeš
zostane tam len ničotné nič
Bojím sa toho, že sa to raz stane
ale teraz sa ešte teším zo svetla
ktoré mi dávaš
Si moje svetlo
a ak zhasneš
potichu sfúknem plameň aj na mojej svieci
Zostať bez teba, bez nádeje, že sa vrátiš
a tá nekonečná tma ma pohltí
Zostane iba zožltnutý papier
ktorý si raz možno prečítaš...
Také mívám obavy z toho, aby mě ten nejdražší neopustil.
Píši též o lásce.
22.07.2006 10:23:00 | evazjersina
taky se bojím... stejně
21.07.2006 12:31:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Je to takový trochu moc bolestnínský, i když i ta bolest k životu patří ...
21.07.2006 10:03:00 | Alci
bojíš se... strachem přivoláváš
i to, co nemuselo by se stát...
půjčím ti loď... strach pošli proudem
a snaž se, by nemohl přistát...
:o)))
21.07.2006 08:42:00 | Cecilka