Už zase se stmívá
a ty jsi v dáli.
Bylo nám krásně,
když jsme se smáli.
Už nikdy to nebude,
tak jak dříve bylo.
Nemáš ani tušení,
jak mě to poranilo.
Stačil jen okamžik,
už vím jak pravda bolí.
Jak lehce člověk v mžiku
k zemi se skloní.
Když slyším píseň,
co tenkrát hrála,
Bolí mě u srdce
jsem smutná a vím,
že to nikdo už nespraví.
Za někoho jiného si se vydával
a s mými city si jen pohrával.
Ztratila jsme v Tobě svého kamaráda...
Přesto ti Dik za hezké chvíle,
nechť splní se Tvé cíle...Sbohem
ahoji
Po první sloce jsem byla nadšená.. víš, připadalo mi, že tohle taky znám.. a že se už tím začátek celá tvá báse%n dostává tak nějak ... do hlouhky...
A četla jsem.. a snad, že jsem byla plna očekávání a nadšení.. tak jsem pak nedostala úplně to,co jsem původně chtěla...
Ale jinak je hodně dobrá,... Ty dva řádky na konci to podle mě vynahradily. /Přece víš, jak si na konec potrpím :) /
A celkově mi určitě něco dala...
Nějaký pocit opravdu zanechala a proto si to hodnocení, které jsem ti dala opravdu zaslouží. U mě.
Pis A pis A pis.
pajky
31.07.2006 14:34:00 | Zamilovaná do nezamilované doby