Tříska na hladině

Anotace: Z pocitů pár, co zbyly na mém srdci, postavím vor a popluju do dáli. Vím, dá to práce mnoho a třeba to slunce podpálí, přesto popluju dál, když život si to tak přál a dal nám tu šanci, mít na chvíli kus štěstí v ranci a nebýt každý sám.

Posej mi pylem z pampelišek celou tvář
a neptej se, jak mi je ani jak se mám.

Dotkni se hvězdy, o níž se Ti zdává
a zlatavou barvou na okraj stolu nakresli cosi.

Že byl si můj a já Tvoje je už včera a dávno
a kdo ví, co přinese dnešní den a noc.

Ptáš se mě po stopadesátý ve snu,
zda-li Tě pořád ráda mám.

Co myslíš, že Ti odpovím, že z Tebe šílím
a jsem Tě pořád plná?

Mýlíš se lásko, jen uvnitř mi scházíš,
navenek, jak tříska na hladině pluju dál.