Bolest
Bolest
bolest zamčená pod ústy
zapomenout musím
že vzala si mi to, co mám uvnitř
přímo tady...
Ty neslyšíš jak prudce bije?
Jen letmý dotyk
ale proč?
proč ten dotyk tvých rtů prošel jako jed mým tělem
a probudil to, jež mělo navždy spát
proč mé myšlenky mířily stále tím stejným směrem
ve dne i v noci
za tebou...
Copak ty nevidíš jak mě to ničí?
To slovo
slovo, co změnilo význam věty
vrylo se mi do paměti stejně pevně jako tvůj pohled
pořád mám před sebou tu nevinnou tvář
plnou bezstarosti...
Musela sis se mnou tak hrát?
Byl jsem jen pouhou loutkou, pěšákem na šachovým poli
a to mě dost bolí...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskUff... tady zní hodně bolavého vyčítání...
možná, že taky patří k milování...
ale já radši vždycky nádech hledám
a děkuju... děkuju za to, co už teď nemám...
děkuju za to, co jsem poznat směla...
i za to, že jsem ránu obdržela...
14.10.2006 19:43:00 | Cecilka
Chm... tak nějak se v rěch všech básních smutných vidím..i v týhle:'(
21.09.2006 21:36:00 | Katitek
Prosím, dávej si pozor na češtinu, čárky, když chceš PSÁT, je to fakt důležité (i v anotaci, komentářích...)
K básni: asi to známe všichni a je to vždycky mizerný pocit, chápu Tě. Udělej všechno pro to, aby se Ti to už víckrát nestalo... a přitom stále pěstuj srdce na dlani... :-)
Fandím klukům, kteří dokáží vyjádřit své city... :-)
05.09.2006 21:01:00 | Levandule
taky sem rad,že nejsem jediný...ikdyž se bych byl nejradši kdyby se to nikomu z nás nestalo...
13.08.2006 22:40:00 | faraoń