Anotace: Tak tahle báseň je psaná na druhé dovolené...sice se mi moc nelíbí,ale dám na "určitého člověka",který mi řekl,že tu báseň tady mám dát...:-)
Když měsíc proklíná ráno
Ty všeptáváš mi do vlasů
v mých očích jako obvykle-ano
v mém srdci pár obehraných úžasů
Když Déšť rozsvicuje svíce
Ty uvítáš mě polibkem
v hlavě obav ještě více
lži stupňují se každým dnem
Když k Tobě večer přicházím
prosím,neměj pocit že prohráváš
z mých slov a z výrazu poznáváš,
že já už se víckrát neobjevím...
juj.. já ti říkala že se mí líbí tak jak je.. se vším všudy.. a vidím, že fakt má úspěch.. asi začnu věřit v jasnoviectví. třeba se tím uživím.. :)
15.08.2006 20:21:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Hmmm, dlouho jsem Tě nečet. Udělal jsi kus pokroku. Ten konec mě připadá malinko uspěchaný, možná doladit slovíčka. A ruší mě rozsvicuje svíce...dvakrát "svi" za sebou. Napsal bych rozsvěcuje... ale jinak moc pěkné vyjádření pocitů...
15.08.2006 19:14:00 | Buližník