Ďáblovo plémě

Věřím v Tebe a Ty ve mě,
já jsem ďáblovo plémě.
Neposedím, nepostojím,
jen o Tebe se strašně bojím.

Pro okamžik Tvého smíchu,
prostoupil bych plameny,
upíšu Tvé tělo hříchu
a nebe bude vzdálený.

Rozprostřu Ti horké srdce,
jako svoje znamení.
Miluji Tě často krátce,
ale něžnostmi tě odměním.

Pocit hladu, který sílí,
když Tě dlouho nevídám,
vybuchne pak každou chvíli
když své tělo nehlídám.

Objetí a smyslnosti,
dotek slůvek na papíře,
opíjím Tě do radosti,
a dravý jsem pak jako zvíře.

Přinášíš mi štěstí, lásku,
přinášíš mi krásný cit,
já odhodím svou masku
a jdu se s Bohem usmířit.