Stojím ve dveřích tvého bytu,
přemýšlím “ Proč jsi tu? “
a myslím na kávu.
Stojím ve tvé kuchyni,
zavíráš dveře v předsíni
a myslím na tebe.
Ležím těsně pod tebou,
cítím tě nad sebou
a nemyslím na nic.
Sedíme proti sobě
po ne příliš dlouhé době
a pijeme kávu.
Je mi blaze.
Možná tak jak bývá po jízdě na horské dráze.
jako nevím, čekal bych zkušenou básnickou představu, ale zní to jednoduše vypadá to jednoduše a je to jednoduché. a tady jsou autoři, kteří jsou daleko mladší a píší daleko lépe!
18.08.2006 23:30:00 | Exodus