Anotace: anotaci bych klidně vynechala,literárně dost chabé,nicméně pocitově to naprosto vypovídá o mé situaci.
za branou tmy a závojem slz
vidíš mě - zoufalou,
chci ti být blíž,
nedáš mi naději ,
asi vím proč,
cítit to stejně není tvůj hřích,
zrada je za rohem,
těžko teď říct,
kdo z nás bojí se víc
dej mi tu možnost všechno ti říct,
zničíš mě pohledem,
i tak budu tě chtít
zamíchej osudím,
beru ten risk,
zničím tě pohledem,
vím,že chceš mě mít
dám všechnu lásku za zlomek té tvé,
tak vnímej mě,prosím...
21.08.2006 20:28:00 Květa
Beruško moje, škoda, že nejsem chlap - já tě třeba "vnímám" úplně maximálně. Ale dej tomu čas, možná jsem naivní (díky Bohu za zbytek té naivity), ale já věřim, že každá z nás má někde toho svého pana Božského, jen se musíme víc rozhlížet a ztrácet méně času se ztroskotancema, ženáčema, feťákama a totálníma idiotama.