Slibem nezarmoutíš

Strnulé myšlenky na několik vteřin
splynuly se steskem po Tobě,
malé zamyšlení,
co děláš, jak se máš.

Uklízím fotky, co se mi náhle
připletly do cesty
a přemýšlím, zda je vyhodit,
či ne.

Nedávno si zapomněl,
že jsem měla narozeniny
a neměl jsi čas,
poslat ani hloupou sms.

Srdce stejně zas jak blázen,
dá přednost vzpomínce na Tebe,
i přestože si pozapomněl,
bereš a nedáváš.

Telefon zvoní, Ty jako že nic,
samá sranda a srdce plápolá, hoří,
je snad jen to moje,
nevyléčitelně nemocné?

Odpouštím Ti již po první minutě,
Tvůj sladký hlas zahřívá moje srdce
a já zas taju,
jak ledovec.

Slíbíš zas, vždyť slibem nezarmoutíš,
co na tom, že chybu
už po několikáté udělal si Ty,
odpouštím já.