Přivři víčka svá
vpusť spánek v duši neklidnou
neboť malý úsměv
na rtech barvy rmutu vína letošního
odežene strach
i z mysli mé.
Už spi
ty má holčičko unavená
nocí dlouhou
já vezmu měsíc z oblohy
a jenom hvězdy nechám bdít
až do úsvitu.
Na chvíli víčka přivírám
jak růže uzardělá,
pomalu, zvolna usínám...
však nejsem květ,
jsem žena...
:o)
31.08.2006 19:10:00 | Cecilka
Ten název mě trošku odháněl, ale musím uznat, že jsi opravdu napsal ukolébavku...jo !
29.08.2006 16:18:00 | no
jen muž s duší básníka dokáže ukolébat růži...
29.08.2006 07:21:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd