Anotace: Bylo mi trochen smutno a vkrádaly se takový myšlenky..a vkrádají se čím dál častěji:(
Kdepak teď asi jsi?
Kdo vedle tebe spí?
Máš mě opravdu tak rád, jak říkáš?
Či se s jinou lásky ke mně zříkáš?
Kterou pohledem svlékáš?
Před kterou na kolena si klekáš?
Které říkáš: „Chci s tebou být.“?
Kdo slyší slova z tvých úst znít?
Kterou prosíš: „Usměj se“?
Které píšeš: „Sejdem se“?
S kterou vzdycháš: „Svlékej se“?
Promiň, já však pochybnosti mám,
Bojím se, co je, když jsi někde sám.
V noci pláču: Buď jen se mnou,“
Přes den fňukám: „Žijme ve dvou.“
Jen ti šeptám: „Stále žárlím..“
Lásky čas tím ale krájím
No absolutně upřímě musím říci, že většina mužů podvádí, ale nač se tím užírat. Také se mi párkrát stalo, že jsem cítila, že mě ten muj podvádí, no a samozřejmě 6 smysl nezklamal - byla to pravda. Podotýkám, že jinak nejsem příliš žárlivá, když je někdo nadměrně žárlivý tak toho druhé spíš vžene do náruče někoho jiného... Dobroš :O)
30.08.2006 17:28:00 | Jahudkka
Tvoje básnička se mi líbí. Už proto,že takový problém má spousta z nás. A hlavně ženský. On totiž vztah není procházka růžovou zahradou. Líbí se mi poslední věta - že si svoji žárlivost uvědomuješ a víš, že je nepřítelem lásky.
30.08.2006 16:23:00 | Kačka Ranglová