Někdy
Někdy
Někdy je mi smutno, lásko.
Oči jako dvě bludičky.
A srdce bolí
a do ran soli
sypou mi moje sudičky.
Někdy je mi teskno, lásko.
Potom je těžko se usmívat.
Halí mě stíny
a pocit viny
a sílu k žití snad abych krad´.
Někdy je mi k pláči, lásko
Nejen Ty chceš někdy brečet.
Výčitky křičí
a mne pak ničí
holými koleny na hrachu klečet.
Někdy cítím slabost, lásko.
A k zemi klesám, plíce bez vzduchu.
Život se ztrácí,
když se mi vrací
ta strašná, zlá hodina duchů...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
"a sílu k žití snad abych krad´." - to je moc super, až mi ukápla i slza. Mno jo, to su celá já, zbytečně se asi trápím, .... :ó(
13.09.2006 18:04:00 | NikitaNikaT.
Marsé, autor se umí smát, a jak!!! :-) Ale každý komik má v sobě i tu druhou polovinu srdce, kam uzamyká všechny své smutky a slzy... A když už mužský našel formu, jak se vyplakat, neberme mu ji. Doba, kdy se musel chlap za své slzy stydět, je snad už pryč...
Díky, Levandule
01.09.2006 16:06:00 | Levandule
Ta první byla lepší...tady se mi nelíbí některé rýmy...kdyby to nebylo myšleno vážně, tak by se to dalo spolknout , ale tys to asi vážně myslel...zkus se někdy usmát ;-)
01.09.2006 14:53:00 | no
