V městečku odvahy
Stál tu šťastný
králem svých snů
symbolem mužnosti ve formě
Trousil spousty granátových vtipů
Za ruku mne vzal
na bílé plátno hrdě položil
Pýcha ve mne rostla
zvlhla naše těla
zkřehla naše duše
milování bez ostychu
Stali jsme se loupežníky
jižních částí našich srdcí
no, konečně poezie, trochu složitější ve výrazivu a plně pochopitekná v obsahu.
čtu to odzadu, za ten dáreček, sice ne znova a znova, ale čtu.
15.09.2006 22:07:00 | Petr Miroslav
krásná...pro mě
strašně se mi líbí.....
Už asi pro to, že je něčím strašně jiná než ty ostatní tady na literu... Neříkám, že všechny... V jiné podobě tím myslím jen to, že tohle je trochu jiný a moc krásný způsob psaní, který tady využívá moc málo lidí...
Je takový, kde si nikdo na nic nehraje a přitom dokáže tolik moc.. Děkuji za Tvou báseň.
Pa, Týňula
31.08.2006 14:04:00 | Zamilovaná do nezamilované doby