Anotace: nabídla mi přátelství, já přijal, ale musím v sobě dusit lásku k ní
Už zase myslím,
Na společné chvíle,
Trápím se,
Mrazí mě v týle,
…
Vzpomínky,
Mi běží hlavou,
Mísí se se sny,
Nevím, co je pravdou,
…
Když zavřu oči,
Tak vidím tebe,
A cítím, jak mi,
Mé srdce tepe,
…
Zoufale podávám,
Své ruce do stínů,
Nepřipouštím si,
Že už miluji pouhou vidinu,
…
Z postele sleduji,
Hvězdy na nebi,
S domněním,
Že ta tvá se objeví,
…
Sám ve svém pokoji,
Temnota, prázdnota,
A jediné, co chci,
Nevyčíslitelná hodnota,
…
Nestačí slova,
Na popsání citů,
Z každého západu,
Vyjde paprsek svitu,
…
Přátelství je pěkné,
Jenže já chci tě,
Věř, že mluvím pravdu,
Lásko, miluji tě!
jedním slovem - nádhera. opravdu krásně popsané city.. byla jsem ve stejné situaci, byl a pořád to je můj nejlepší kamarád, ale já se do něj zamilovala.. prožila jsem kvůli tomu muka a uděla hodně blbostí, ale díky tomu jsem otevřela oči a našla tu PRAVOU lásku a jsem šťastná... téměř. Jestli chceš napiš na icq: 259-036-841 jajjinka
27.09.2006 18:31:00 | Jajja
Vždycky je smutné, když nemůžeš mít to, po čem toužíš ... Ale věř, že bude líp :-) Moc pěkná básnička
04.09.2006 12:56:00 | somewhere