Jediný polibek smyl všechny pochyby
Jediný polibek do vlasů
Jediný polibek, začátek motlitby
Tvé paže hřejí mě u pasu
Jediným polibkem ve mně ses utopil
Jediným polibkem do vlasů
Okamžik drobný a přesto byl
Pohladil u srdce, vrátil se pro spásu
Jediný dotek tak zdánlivě nevinný
Vryl se mi hluboko do těla
Byl jako pírko, co vylétlo z peřiny
Přesto však nezmizel docela...
To vypadá, jako bys byla zahrnuta polibky a ony
postupně uvadají stejně jako tvá obtěžkaná víčka,
když se jim chce spát. Doufám, že jsem tě nezhypnoti-
zoval
28.09.2006 22:08:00 | jehlaspichlas
gggggggggggg. Zase tady kejhá nějaká husa nebo spíš houser. Docela se mi líbí, taková procítěná, jen tam občas hapruje rytmus.
07.09.2006 18:47:00 | JardaCH
"jediný polibek, začátek modlitby" překrásné!
Citlivá báseň o krásném okamžiku, který zanechává v duši zlaté stopy...
07.09.2006 10:04:00 | Levandule