Stále ještě udržím slzy
v očích tvých
Ještě stále nedopustím
jejich proud po mém těle
Svou sílu
pro příští
dal si mi
dnes v noci
Nás nerozdělí poznání našich duší
spojuje nás láska našich srdcí
Teď daleko beze mne
budeš žít život můj
a já tady bez tebe
prožívat pocit tvůj
Jsem vzduchem, který
dýcháš abys žil
a touhou, které
neodoláš ani ze všech sil
Za chvíli odletí mi po nebi
hvězda co měla jsem ji na zemi
tři dny proti věčnosti pouhý okamžik. Je to již dlouho co jsem zahodil brk a zapřisáhl se že nenapíšu ani řádku, ale chvilka mě přistihla nepřipraveného. Z rozervaným nitrem a svízelí v patách se opět vrátila inspirace.
A tak si srdce háži na talíř a zvu vás k obědu.
08.09.2006 22:27:00 | černočerný
tvou touhu znám zpaměti - bránil jsem se tomu, nechtěl jsem, touha si mě zavolala a černý plášť jen mihl se ve stínech, když za voláním jsem pospíchal.
08.09.2006 08:47:00 | černočerný
ta slova mě hřejí. Děkuji za ně. Tvé "odloučení " je nádherné (touha, které neodoláš)a tvá "touha" mě doslova dostala. Pouhým začervenáním bych nedal ten správný punc, který si tvá touha zasluží.
Pakliže slyším tak rozumím a jestli pochopíš pak dovolím.
07.09.2006 18:17:00 | černočerný
nemůžu to jen přečíst abych jen tak odešel - velmi moc mě to oslovilo.
07.09.2006 16:41:00 | černočerný