Na citové nerovnosti našeho vztahu
nejistě klopýtám,
když upadnu, tak zase vstanu,
užívat si spolu a trpět každý sám.
Trvala jsem na tom mít milence,
místo toho jsem měla lásku,
co do srdce nám, jenom „tence“
nakreslila malbu bez obrázku.
A tak mě miluj nebo vyndej
všechen ten čas z mýho srdce,
život běží rychle, volej mayday,
když ses mi ztratil a chceš se vracet.
A když se topím ve sklenici vody,
žalostně křičím do všech stran,
jsi volný, při tom bez svobody
a jako já – jen věčný emigrant.
Tve basne me oslovuji asi ze vsech, co tu ctu, nejvic. Porad nachazis nova slova, i kdyz mam pocit, ze se to, co je inspiruje, prilis nemeni. Ale vsechny jsou krasne.
14.09.2006 22:59:00 | janewe
ahoj, dnes som tu prvý krát a ako prvú som čítala Tvoju báseň, je pekná, a trochu sa ma aj týka.
10.09.2006 13:36:00 | vierka1