Vrba k zemi větve kloní,
pojď,
schováme se pod ní,
v tajném jejím světě,
si ukradneme,
chvilek pár,
kůru stromu obejmeme,
navzájem,
se pohladíme,
v zelenavém šeru,
poprvé se políbíme,
listoví vrby zašumí,
vzdech touhy,
utlumí.
Vrba... mám o ní jedno povídání...
co dodat... miluju ji...
a úsměvu se neubráním...
:o)
05.10.2006 18:32:00 | Cecilka
...a píšťalku ...
...a pak zapískat aby se ta chvilka vždy vrátila ...
...když je třeba ...
...:) ...
15.09.2006 09:50:00 | WhiteSkull