Anotace: ..no možná to znáte taky, po něčem děsně moc toužíte, ale zároveň vás to děsí...
Bojím se sladkých slov,
bojím se sama sebe,
bojím se prázdných stop,
ze všeho nejvíc bojím se Tebe.
Bojím se lásky,
bojím se bezmračného nebe,
bojím se maminčiny další vrásky,
ze všeho nejvíc bojím se Tebe.
Bojím se, když slunce hřeje,
bojím se, když sníh mě zebe,
bojím se, když táta nevím kde je,
ze všeho nejvíc bojím se Tebe.
Bojím se štěstí a naděje,
bojím se ranní rosy a kapky krůpěje.
Bojím se, že nezvládnu city svoje,
tak proto ze všeho nejvíc bojím se Tebe!
Musím zkalamat, ale Nohavicu vůbec neposlouchám, tak nemůžu posoudit.
18.09.2006 17:33:00 | petulinka :)
nemůžu si pomoci, ale tohle smrdí Nohavicou, pokud Tě jen inspiroval... dobrá, ale zdá se mi spíš jinak ... můj názor
18.09.2006 01:05:00 | ni.va