Michaela

Anotace: Dopsána! Snad jediná básnička, kterou jsem rozepsal, nechal ji půl roku načatou, a až dnes se k ní vrátil a dokončil ji. Asi to tak mělo být, asi to měla být má 100. básnička.

Záclony v pokoji
stáhlé celé.
Cítím stesk po mojí
Michaele.

Zlíbám jí ramena
i pot z čela,
až přijde znavená
Michaela.

Na stole láhev vína,
v té flašce deci citu,
až bude otevřena
padne zcela.
Blůza se rozepíná.
Vešla do dveří bytu
krásná a unavená
Michaela.

Letmo si odkládá
svršky z těla.
Má ještě mě ráda,
Michaela?

Nutí mě mysleti
na anděla.
Má satén na pleti
Michaela.

Na stole láhev vína,
v té flašce deci citu,
až bude otevřena
padne zcela.
Blůza se rozepíná.
Vešla do dveří bytu
krásná a unavená
Michaela.

Ptám se jí, zdali by
pusu chtěla,
a tak mě políbí,
Michaela.

Zbyl prášek na stole
z amarella.
Bude mít batole,
Michaela?

Na stole láhev vína,
v té flašce deci citu,
až bude otevřena
padne zcela.
Blůza se rozepíná.
Vešla do dveří bytu
krásná a unavená
Michaela.