Kde ztratila jsem zbytky svého sebevědomí?
Jsem nejposlednější, úplně ta poslední...
Hodně už slyšela jsem planých slibů...
K čemu mi sítě na zlatou rybu?
Pláču bolestí anebo zklamáním?
Proč už nevěřím krásným vyznáním?
Kolik teď ještě propláču nocí?
Jak dlouho zůstanu ve tvé moci?
Kde najdu odpovědi na své otázky?
Co vlastně čekala jsem od lásky?
Teď již chci věřit zase sama v sebe,
proto se, lásko, vzdávám tebe...
Brečím. PRoklínat, plakat, vše, ale vzdát se. Člověk by neměl nic vzdávat.
,,Vyhrává jen ten, kdo nepřestává bojovat."
Bojuj!
22.10.2006 14:52:00 | Art.Ep
Díky za zprávičku .... já jsem ZATÍM šťastná..... ale to zatím mám stále na mysli! Držím pěstičky ať to přebolí...
23.09.2006 10:00:00 | Dalimila
Můžou za to snad jen růžové brýle, co nosíme na očích a děláme věci, co bysme "za střízliva" nikdy neudělali. Jen to procitnutí moc bolí. Ať je Ti brzy líppp:-)
21.09.2006 17:52:00 | grázlík
Všechno jednou přebolí, i když jizvy zůstanou. Věřit sám sobě je velké umění...hodně sil
20.09.2006 13:50:00 | mamina
Nemáš zač. To hlasování neva já na tom tak moc netrvám.
Stačí mi, že to někdo přečte a aspoň řekne "líbí, nelíbí". A když ne nevadí já píšu, abych ze sebe dostal blbou náladu. :)
20.09.2006 11:08:00 | Mácha
...pokračování předešlé , viď ? ...
...zpověď ...
...neboj bude líp :) ...
...až bude čas ...
20.09.2006 07:23:00 | WhiteSkull
A nemůžeš věřit sama v sebe a přitom se nevzdat lásky?
:), ale je to pěkné.
20.09.2006 06:29:00 | Mácha