Láska z jiných sfér

Anotace: Láska měsíce k jitřence, byla neopětována, však doufám já, že tato báseň je bez chyb napsaná....:-D

Slunce odešlo si kralovat
někam za útesy na západ
a vyšel měsíc,
co zjizvenou měl tváři
a své srdce hluboko do země zakopal,
teď si tu září
jen jeho bezduché tělo,
málokdo ví, jak ten měsíc miloval
a křídlo lásky, že mu uletělo.
(na západ)

Promáčenou chvíli
jak blankytnou košili
- chvíli horkou a vášnivou -
ten měsíc zahodil v dáli,
teď supi mají slet
nad schránkou člověka jen snivou,
co v povzdálí lemují dvě čertovy skály
zlomil se celý širý svět,
náhle uvadl jako květ,
co nezalívali.

Tma pohltila světlo z krás,
smrt rodnou zemi políbila,
nicota vnikla mezi nás,
lásku pokryl věčný mráz
a na obloze nezbyla
ani jedna šťastná hvězdička,
ten měsíc umírá
a oblohu roztírá jen další
nostalgickej den.

Nad obzorem jitřenka
si zítra kávu dá na snídani,
ta lunární milenka
zase unikla měsíci z dlaní,
jeho pouhá myšlenka
putuje den co den
jak závoj z hadích jazyků,
putuje stále za ní.
-Byť jen v nostalgických vzpomínkách-
Měsíc - ten romantik
viděl ji jen chvíli při zatmění
a ona mu zase unikla
včera i dnes
- už tu opět není-
schovala se mu do nebes
(opojena láskou v zamyšlení)

Od těch dávných chvil
je nebe zamyšlené,
od těch dlouhých chvil
jsou slova lásky
jen dva světy do sebe
zapuštěné - každý z jiného konce
a člověk by se málem umluvil.