Miláčku odhrň kousek svého šatu,
miláčku nabídni mi polibek tvé lásky,
stačí okamžik pouhý a stojím tu,
před tebou miláčku můj plný touhy.
Miláčku nezapomeň na svůj úděl,
ty nejlépe víš, co jsem od tebe chtěl,
zazpívej píseň a vlož své srdce do mé ruky,
za to věnuji ti vše a hlavně touhy své lásky.
Miláčku, miláčku, miláčku, miláčku,
má touha po tobě je více než chtíč,
nezáleží že příbuzná či neznámá jsi,
důležité, že lásku nosím v srdci svém,
pro tebe a pro nikoho jiného….
Můj miláčku…
Taková docela običejná zamilovaná báseň, ale pro jednoho člověka obyčejná není - a právě v tom spočívá kouzlo všech zamilovaných básní, stejně tak i té tvojí.
23.09.2006 18:25:00 | Nora LL