Dneska máš smutek na duši
a vůbec Ti to nesluší
musíš s tím něco udělat
dát vztahu našemu pevný řád
Nejde žít na dálku, to už víš
změnit to ale netoužíš
jenže já toužím po změně
tak rozhodni se - už chceš mě
Pak na duši už smutek smůlu má
já budu Tvoje můza jediná
můžeš si žíti, tak jak chceš
na domov ale zanevřít nemůžeš
Domov je přístav pro Tvé časy
domov je pocit bez příkrasy
všechno tu stojí za zmínku
zůstaň tu s námi... blázínku
Nádherná prosba. Snad není pozdě.
Ale to mi věř, jen hlupák by odolal.
26.09.2006 21:27:00 | kouzelníček
pros, plač nebo křič
až hlas ti chraptí,
domov je přístav
kam mnohý, co je pryč
se rád zase vrátí,
tak stůl již připrav..
J.C.s
26.09.2006 14:08:00 | j.c.
jsi smutná maminko za oknem kvete rozmarýn, pousměj se malinko, polechtá slunce srdci tvůj splín
24.09.2006 15:54:00 | Jats
Tak jdi na to s trochou fištrónu,
ať prostě nechce se mu pryč z domu...
vymysli třeba špetku lumpačení,
do krmě přisyp trochu jiný koření,
třeba masalu, ta voní labužnicky,
a vyčkej hladu... pak přitáhneš ho vždycky!!
;o)))
Co se týče těch bylinek, klidně písni, třeba i pošlu...
24.09.2006 10:41:00 | Cecilka
Z téhle básně a vůbec z těch všech tvých přímo sálá upřímnost. A to se (já) cení(m).
23.09.2006 10:58:00 | smudlinek