Někdy jindy

Někdy jindy

Anotace: ...co se stalo, stalo se.

Nohama zlostně sešlapávám listí.
Mléčně hustá mlha se tiše vznáší nade mnou,
Srdce puká závistí.
Pocity se ve mně přou.

Trpká hořkost obalená cukrem,
A ve vzpomínkách sleduju
Tebe, k tomu slyším hlas:
Mám tě rád, ji miluju.

Chladný vzduch podzimního šera
A jinovatky na domovních štítech…
Dávej přece pozor!
Šlapeš po mých citech…

Řekl si teď ne,
Tak mi ale pověz kdy?
Jindy je široký pojem.
Staletí? Měsíce? Dny?

Bylo by snad lepší,
Kdybys moh‘ mě urazit,
Než abys mi tiše šeptal:
Nechtěl jsem ti ublížit.

Z očí se horké slzy řinou,
Na srdci už jsou prachu nánosy,
Strmá cesta k pochopení,
Že o lásku se neprosí.
Autor Petiiiiiiiiiiik, 23.09.2006
Přečteno 361x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

K tvým básním už nemám slova.. :o)

27.09.2006 22:18:00 | vulnerable

Mocinky pěkný :)

24.09.2006 14:44:00 | petulinka :)

...moc pěkně smutná ...
...a tak nadějně to začínalo :) ...

23.09.2006 18:18:00 | WhiteSkull

Dík...

23.09.2006 12:31:00 | Petiiiiiiiiiiik

Některé slovní obraty jsou moc hezké.

23.09.2006 12:22:00 | Mácha

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí