Smutně zvedla obočí
a chtěla se mu kouknout do očí.
On hlavu sklonil
snad i slzy ronil...
Přece se takhle nemůžou rozejít?
On není, ten co chtěl odejít!
Chytne ji pevně za ruku,
zůstaň, neodcházej můj andílku!
Všechno vrátíme zpátky,
zapomeneme na hloupé hádky.
Přece stojí za to, znova to zkusit,
počkej nemohl jsem tušit,
že to takhle skončí...
chápu ten obsah, ale nelíbí se mi příliš otřelé rýmy, možná zkus jinou formu.... :-) a nebud smutný, říká se přece: Pro jedno kvítí sluncce nesvítí
27.09.2006 22:41:00 | ni.va