V noci zdál se mi podivný sen,
já jsem byl přetékajícím kalichem,
račte přistoupit,vybrat si citu,
chci však jen upřímnost, ne ze soucitu.
Nabízím všehochut, začněte pít.
Ráčíte ochutnat? Ne ? Nechte být!!
Je ve mě smutek , hořkost i láska,
ve tvaru srdce , kalich už praská.
Račte si posloužit je toho dost,
někdy mám na život opravdu zlost.
Tolika city vám srdce až po okraj naplní
a pak jen prominte, nejde to , máte holt zpoždění.
Ta láska zůstane navždycky ve mě,
ikdyž sen zmizí , když se rozední,
ted úzkost mě dusí a hrozně je mě,
však říci mohu:
žil jsem naplno každý okamžik s ní,
jakoby byl poslední
...a to mi možná dává sílu do dalších dní...
...Bože at už se rozední...
Nádoba praskla.
Svět už se netočí.
Ortel byl vynesen.
Střelci zacílili.
Jen na tobě záleží,
jestli střela doletí,
…rozvažuj…
k cíli.
29.09.2006 18:57:00 | kouzelníček
měli by ji zastřelit, za to, co ti udělala...
29.09.2006 06:20:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd