Anotace: Brečím, nevím pomalu ani to, co píši... Bojím se lásky čím dál víc.. Je to samé zklamání.:-( Nemůžu už dál!
Pořád dokola si přehrávám to, co se stalo,
bylo jednoho krásného dne a tvé srdce mě hřálo.
Věděla jsem, že je to lest, na mne,
ty jsi veděl, že je to jednou, pro tebe.
Neměla jsem to dělat,
teď jsem v tom až po uši.
Chci vše předělat,
ať mé srdce dobuší.
Smrt-to je pro mne řešení,
a ne jenom to moje brečení.
Já to vím i ty to víš,
proto se mnou spíš?
Ano, já vím i proto to je,
já teď to vzdávám bez boje.
Nemám sílu ti teď momentálně něco říct,
vždyť vlastně vím, že ty všechno víš...
díky za komentářím, a radím pokud chceš písat tak písej neboť vždy když tě něco trápí je nejlepší hodit to na papír.... můza nech´t je s tebou, držím palec
10.10.2006 20:33:00 | Gwladus
Nechci moc pranyrovat, ale myslim si, ze bys mohl/a trosku promyslet rymy ve versich, teda aspon v nekterych. Delat...predelat by mohl byt tim prvnim.
01.10.2006 15:27:00 | Montynka