Klínové písmo

Toužím a sténám okouzlena
jsem v němém úžasu jak včela omámená
vůní prvních bledulí
Jsem slabá a padám na kolena
chce se mi pít ze tvého poháru

chce se mi vnořit do svítání a nedbat
na den, nedbat smilování, které mi nabízíš
Brát si tě do rukou a pak plnými doušky
plnou pusou polykat to, co bylo rosou

Zout obuv svou, neb na místě svatém stojím
a potom nohou bosou hladit tvůj splín
Budu se učit číst tvé klínové písmo
vším co jsem a vším co mám
až rozluštím tě, jestli odolám
tak udržím to v tajemství

Jen bojím se, že to co přečtu
už cvrlikají vrabci na střechách
rozluštilo to už spousty žen a dam a
až já příjdu se svým výkladem
tak nebude nikdo, kdo by naslouchal…