Poslední verš

Jasmin de Paris Básně » Láska

Anotace: o zoufalosti dnešního světa o tom, jak vypadá světabol snad praví tato anotační věta kol a kol. ten, kdo přešte si to, nechť není znechucen a vzkvétá a ty bolest šířit nikdy sobě nedovol....

U zábradlí si s růží v ruce
zoufá staříčký a nemohoucí svět
a všechna jeho onuce
začala pučet v květ.

Pár zhrzených slavíků
stojí za světem v řadě
místo zpěvu - roní žal
a nechali krásu v zahradě,
kde milý milou miloval.

Poslední z tónů svatebních
dávno svůj život vzdal
a nechal odvanout štěstí z dlaní
ne jednomu, kdo miloval
(kdysi svůj život a životní lásku)

U zábradlí stojí zástupy těch,
co kdysi milovali
a teď bez útěch
svůj ideál vyhazují v dáli.
(Pánbůh, odpusť jim,
také tě milovali)