Zasněná
Zasněná
Když noc jde spát
Ty necháváš hrát
víčka svá jemně zavřená
duše je ještě zasněná
Budík už zvoní
tělo k pohybu honí
já ale své vím
myšlenkama jsi s ním
Je jedno, co kdo chce
ať si šéf třeba řve
cítíš Ty dotyky na kůži
co voní tiše po růžích
Pak jen náruč otevřeš
do dlaní tvář sevřeš
myšlenky pošleš spát
vždyť víš...má Tě rád
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
cítit kůži co lehce voní,
růžovou zahradou si tě zvát,
leckterý rytíř slzy své roní,
když tvým ústům nechce se smát.
22.10.2006 20:53:00 | černočerný
Duše je ještě zasněná
a ta jedna omámená
citem, který si láska říká
a který z dlaní neutíká...
:o)
voňavá...
13.10.2006 19:38:00 | Cecilka
No tak otvor viečka
ani ja už niesom zasnený
Len dúfam,že ten človek
je do Teba zbláznený
13.10.2006 07:37:00 | džemo
Myšlenka je dobrá, ale styl opakování dvouřádků je hodně složitý na slovní výběr. Ne vždy se podaří. Já ho neumím. Trošku mě to neladilo..
12.10.2006 19:53:00 | Buližník
Asi se budeš zlobit, je v tom krásná duše,jsi v ní Ty, ale píšeš lepší.Opravdu o hodně lepší básně.
Přeji krásný večer.
12.10.2006 19:04:00 | kouzelníček
