Když já nevím,nevím, co bude pak,
ale je tak krásný,takové krásné neštěstí.
Chci ho držet skrze slzy a smích.
Jeho kouzelný svět mít,
je tak silný já mu věřím.
Více škod než duše může vidět
a já se pokouším ho změnit.
Je tak těžké nedávat mu vinu...
Držím se
Nevím,já nevím, co bude potom,
ale je tak krásný,takové krásné neštěstí.
Toužím po lásce a logice,
ale on je šťastný nepříčetný.
Čekám na zázrak,čekám tak dlouho.
Tak dlouho...
Zoufalá? To znám! Povedná....líbí se mi....asi proto, že jsme byli podobně zasaženy....já sem měla ty chvíle neštěstí svým způsobem ráda....Doufám,že sem pochopila o co šlo v tvém díle! A děkuji....za slova jež byla vyřčena tebou a ty které tenkrát zpomalilo moje mlčení:(
12.10.2006 19:32:00 | mely