Chytni se i ty,
stébla sladkých snů,
zkus,
podobu minulou
na sebe vzít,
za nocí smutných,
touto rolí
nech se překvapit,
uvidíš věci dávné,
ne vždy
však správné,
do stavu bdění,
získáš věků vzácné
poučení,
můžeš díky stéblu,
najít i lásku dávnou,
stopu její,
ve vesmíru ukrytou.
Víš, že s Bulim jsme se jednu dobu dobírali, že básnička o lásce musí obsahovat stébla?
Právě teď je mi díky někomu tahle tvá básnička velice moc blízká.
Na konci bych neměnil ani písmenko (vidíš - co člověk, to názor).
14.10.2006 21:02:00 | Mourek