Anotace: ...jsem šťastná, protože už vím, jak dál
Už Tě nechci drahý můj
sbal si kufry
tak se vystěhuj
slova Tvá jsou nyní marná
jsi jak propadlá platební karta
kde nic není, nehledej
raděj kufry své zvedej
musíš teď o dům dál jít
o jiné ženě si nech snít
já už nejsem Tvoje víla
ta, co s Tebou ráda snídá
netíží mě svědomí
srdce Ty máš ledový
ruce Tvé mě jenom zebou
moje cesta není s Tebou
a Ty to dobře víš
vždyť s jinou spíš
22.10.2006 20:49:00 černočerný
byl jsem dlouho pryč, možná velmi dlouho. Pár řádku mi řeklo své. Nemohu hodnotit tvojí bolest. Pro mě hřej se v hezkých tónech, kterými jen ty umíš rozeznít stinný kout.
20.10.2006 09:19:00 Daniel S.
Rozdělím své hodnocení a námět, formu a provedení.
Námět je sice klasický, ale dobrý, nepůsobí to křečovitě, je to dobré.
Forma se mi líbila hodně, je to opravdu ta úleva, když se člověk rozhodne a dokáže si najednou poradit, není tam už ta nejistota. V tom si myslím, že je ta báseň nová a svěží.
Jen to provedení mi trochu pokulhává. nesedí tomu rytmus a rýmy jsou občas trochu slabé a ohrané. Po této stránce se ale dá vylepšit cokoli, to je jenom řemeslo, na to se umění nepotřebuje.
Přeji hodně štěstí do dalšího psaní a doporučuji trochu té teorie a bude úplně tipťop.
14.10.2006 13:14:00 Roko
Nejtěžší je si přiznat konec :-(
Ale potom ta ú l e v a.
Posílám hodně sluníčka pro zahřátí
a úsměvů k pousmání.
13.10.2006 20:17:00 Buližník
Víš, je tam hodně emocí, které já osobně jsem mezi řádky nedostal ven celé. Trošku mi to připadalo jako zpráva. Ale je to jen můj osobní pohled :-) MOžná metafora, možná břit, nevím, něco tomu pro mě chybělo
13.10.2006 19:47:00 Cecilka
Umění je štěstí přát,
když nemůžeš, co chce, dát...
umění je odpuštění...
i vidět cesty otevřený,
který vedou k obzorům...
teď víc ti napsat nemohu...
:o)
13.10.2006 18:39:00 HarryHH
.. najít cestu ven ... to není jen tak ..
jestli jsi to dokázala ... tak tě za to čeká ... odměna ..
sladká ... nebo hořká ..
hořko-sladká životní čokoláda je ale fajn ... baštím ji již třicet let ... :-((