Okamžiky

Pěkná báseň.

17.10.2006 20:32:00 | Dandysek

Holky, nechte toho nebo vás rozsadím! Obě jste zajímavé (víc si netroufám) lidské bytosti, možná nešťastné, zmatené, ale nic ubohého na vás není!

16.10.2006 18:14:00 | JardaCH

Čtu Tě ... ubohý živote

16.10.2006 16:56:00 | Marcella

kdybys jen věděla jak ubohej život žiju, zavrhlka bys mě...jsem bez tváře a hrdosti, nic nevíš...

16.10.2006 16:49:00 | Jarky

Jarko u Tebe je těžké odpovědět.
Snad oceníš upřímnost, Ty jsi lepší .... bytí
já jen přežívám ... ty mrchy co se spojily - fyzická i duševní ...

16.10.2006 16:34:00 | Marcella

Marcelo, ty mě děláš svojí básní...lepší, je to tvoje žití?

16.10.2006 16:23:00 | Jarky

každý má právo oddýchnuť si aspoň na deň od života

16.10.2006 15:47:00 | Luboško

Oukej, Jaroušku, ty trp a Marcelka ať má klid :-)
Třeba na chvilku, třeba na dlouho, určitě na tak dlouho, jak by jí to udělalo dobře.

16.10.2006 14:00:00 | smudlinek

Džemo, Džemo ....ale máš pravdu

Marcelka, na mňa trošku ťažšia - ale Džemo to riadne odľahčil,

16.10.2006 13:56:00 | vierka1

Šmudlo, citový klid je na hovno (teda aspoň tak, jak jsem ho zažil já), člověk musí trpět jako zvíře, aby věděl, že žije.

16.10.2006 13:56:00 | JardaCH

Tak toto je hlboká myšlienka,
každý strom keď vyroní slzu,
aspoň na chvíľu padne...

16.10.2006 13:24:00 | džemo

Jsi výborná. To vidim, to čtu.
Upřímně bych ti přál citový klid, který se ti zřejmě vyhýbá.
Milá Marcelko.

16.10.2006 13:16:00 | smudlinek