Návštěvnost
Věčný okamžik
Věčný okamžik
kapky vody trpělivé,
kap, kap,
razí cestu
v maličkých bystřinách.
Krápníky na stěnách,
kamenné tiché čekání,
kap, kap,
po staletí
naděje v těch kapkách.
Mementa pomníků
jsou v bílých napnutých pažích,
kap, kap,
po spojení
toužících krápníků.
A jednou za sto let,
ten zázrak když se stane,
kap, kap,
jen okamžik,
změní celý náš svět…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk... vím to ... děkuji za Tě ... za Věrku ... za vaše čistá upřímná slova ... pohlazení duše ... už zas pláču ... včera jsem se doma sesypala ... dnes je mi hůř a bude mi ještě hůř ... ale ten plamínek lepšího příští na břehu vidím ... a já tam doplavu ...
12.03.2007 13:16:00 | Marcella
Tak zkamenil jeden neznámý básník
do kouzelné básně věčný okamžik. :-)
18.10.2006 14:50:00 | Levandule
nádherná
18.10.2006 14:43:00 | janewe
Tak, tak...
někdy se krápníky spolu spojí
a vytvoří skvostné sloupoví,
co kouzelný chrám podpírá...
(netřeba už víc povídat)
:o)
Fantastická!!!
18.10.2006 13:40:00 | Cecilka
...jůva...
...prima... :)
18.10.2006 13:28:00 | Mácha
Pavle, když se touha naplní .... co je víc ? :)) Krásné slovní obraty, fakt dobrý !!!
18.10.2006 13:08:00 | Alci
To je báječně nakvapkané!
18.10.2006 13:00:00 | smudlinek