Až slunko
hřebeny hor
poleje zlatem svým,
chci být
Tvým šálkem kávy
vonavým,
lehce se dotknout
retů Tvojich
lásko má
a s něhou pošeptat
Ti slůvka
kouzelná.
Dnes
v noci zdál
se mi moc
krásný sen,
já prolínal
se Tebou
a Ty ve mě jen,
vpletená horká těla,
probudil
až kohout
časným zpěvem svým,
a zbytky noci
proměnil tak v dým,
polibkem sladkým
začneme
náš den,
s Tebou lásko moje
tolik
štastný jsem.
děkuji
ten komentář je nádherný
12.11.2006 22:22:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
proč jsi smazal tu poslední?
02.11.2006 09:45:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
"vonavým,
lehce se dotknout
retů Tvojich"
Chybičky: z vůně Ti uletěl ptáček háčku. Dala bych retů Tvých - ale možná se pletu, a byl to záměr. Promiň moji troufalost :-)
Je to krásné vyznání, šťastná básnička, okamžik i život... přeji Ti ho :o)
19.10.2006 08:00:00 | Levandule
tak jsem si to přečetla až teď, mě vždy u tebe bavil ten kamennej název..ne, nejsi z kamene, je to vyznánovitý, srdeční sval to psal ale je to málo oné, toto, originální, bez, básn. obrazů..i když v dobré víře psáno
18.10.2006 23:23:00 | Jarky
...taky názor..
křeme odrůda, zvláštně zbarvená...tak nepiš jak kus kamene...:-))
18.10.2006 23:20:00 | Jarky