Jdu davem lidí, já je nevnímám,
jen stále tebe ve své hlavě mám,
tobě je asi lépe, když jsi sám,
stáhni roletu, zavřeme náš krám…
Časem naučím se také sama žít,
vždyť přece o lásce můžeme si snít,
teď musím opatřit nejpevnější štít,
aby mě opět nezasáhl tvůj šíp…
Svůj smutek na čas prací zaženu,
co zmeškala jsem, brzy doženu,
nebudu ti nic dávat za vinu,
chci vidět slunce, ne stát ve stínu…
Vypláču se dnes prostřednictvím básně,
psávala jsem je, když nám bylo krásně,
však večer svůj splín utopím ve víně,
já chtěla jsem to, nejsem v tom nevinně…
:-)
Bojovala jsem denně s chorým člověkem, pak si řekla dost a ... potkala jsem lásku. Všechno zlé je pro něco dobré, fakt. Držím Ti palce
30.10.2006 16:48:00 | mamina
Hlavu vzhůru, bude určitě líp zas a po smutném čase přijde lásky čas. Přeju Ti, ať je to moc brzy a smutek Tvůj upřímně v duši mě mrzí. Hodně štěstí do dalšího počínání, brzy zas bude líp a nádherné jednou bude vzpomínání.
20.10.2006 14:20:00 | grázlík
Vysmutni se a pak vzhůru ke svobodě! Na cestě Tě potká jistě další a snad i lepší láska... drž se :-)
20.10.2006 12:22:00 | Levandule
...mám kamenů na zahradě už hromadu ...
...taky se dnes půjdu utopit ve víně ...
...pěkně jsi smutná ...
20.10.2006 12:06:00 | WhiteSkull