Petra

Ať jsem sám nebo ve společnosti lidí
mé oči tebe neustále před sebou vidí
nemohu se bez tebe již sám smát
za chvíle s tebou dovedl bych se i prát

když jsem s tebou neznám strach
všechno negativní se změnilo v prach
vše smutné z mého srdce zmizelo
již není nic co by mě bolelo

s tebou chci být pořád v objetí
vedle tebe zažívám i chvíle dojetí
nemohu si pomoci ale je mi s tebou skvěle
mé srdce z toho zamilované básně pěje

co cítím za život nestihnu ani vyslovit
snažší je už spíš se něčím proslavit
mám k tobě zkrátka tolik citu
že nezažiju ani chvílku klidu