Oceán
Oceán
Každé ráno sem chodím sám,
o pobřeží se vlny tříští,
z minulé napije se příští
a mezi námi oceán.
Šeptání větru poslouchám,
jestli o tobě něco neví,
možná každý z nás trochu sleví,
snad zmenší se ten oceán.
Když na slunce se podívám,
vím, že tvé tváře taky hladí,
vždyť věčně nebudeme mladí,
tak proč nás dělí oceán.
Jednou přiletí kormorán,
znamení, že se země blíží,
pak naše srdce cesty zkříží,
zapomenem na oceán.
zatím tu ale stojím sám,
myšlenky o sebe se tříští,
z minulé napije se příští
a ze vzpomínek oceán…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
... takhle krásně veršovat neumím ..:-((
a ještě aby to šplouchalo ... jako příboj touhy ..
01.11.2006 23:50:00 | HarryHH
Oceán sa skladá z morí
a z toho som vážne chorý
Keby nejaké žieňa zdvorilo
ma svojou láskou zmorilo
Šak Ty víš...
23.10.2006 11:39:00 | džemo
proto já nosím tak často černé brýle...oceány vzpomínek nemám ráda...krásné
23.10.2006 08:22:00 | mamina
Děkuji, lásko, ano... bylo to tak... oceán Tvých vzpomínek a myšlenek nás často rozdělil... bolelo to... ale i Tebe bolel Tvůj nezhojený svět minulosti. Časem jsi mi dovolil na Tvé zraněné srdce pokládat hojivé kvítky levandule častěji a častěji... a dnes... se díváme na oceán společně... a sledujeme loďky našich dětí, aby i ony bezpečně dopluly... Díky... :-*
23.10.2006 08:07:00 | Levandule
Možná, že vítr křídla dá ti,
se silou mocných kormoránů,
každá noc jednou svítá k ránu,
vzdálenost nebude pak platit...
Možná, že slunce prohřát umí
nejenom vodní hladinu,
možná, že i dotek stínu...
dějí se věci, kterým člověk nerozumí...
a konec konců, občas oceán
poklad přinese... dík vlnám...
(a samozřejmě přílivu, tudíž měsíčnímu vedení,
tímto ještě jednou dík za bláznivý básnění!!)
:o)
23.10.2006 08:02:00 | Cecilka
