Pro Lucku...

Pro Lucku...

Anotace: Je to láska - otcovská. Mám Tě rád, Lucko...

Pro Lucku…

V hlavě máš myšlenky svých jedenácti let,
chtěla bys poznání se přiblížit.
Dnes se máš rozhodnout, změnit celý svůj svět.
Musíš a moc bojíš se ublížit…

Je tak těžké radit v takovéhle chvíli,
já nejsem věštec, ani spasitel,
můžu jen blízko stát, podepřít tě v cíli,
čekat tu dál a být víc než přítel.

Jen tvoje srdíčko ti může radu dát,
(zapomeň, prosím, na třpyt zlaťáků),
když řekneš chci, půjdu se s celým světem prát
za tvoje štěstí a oči bez mraků.

Jestli i přes to všechno, řekneš mi, že ne,
já budu tě mít pořád stejně rád.
Přebolí chvíle víc než stokrát bolené,
tak to je, Lucko, nemusíš se bát…
Autor G.P., 25.10.2006
Přečteno 526x
Tipy 2
Poslední tipující: G.P.
ikonkaKomentáře (24)
ikonkaKomentujících (15)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

:) tak to má být a takový tátové by měli bejt všichni, je dobře že to někdo ví, holky mají štastí že Tě mají!

15.11.2006 11:44:00 | Rozárenka

Rozárenko, holky se rozhodly takhle právě proto, že jim nikdy nic nevyčítám. Dopřávám jim svobodu v zásadních rozhodnutích, jen se je snažím korigovat a směřovat úměrně k věku a závažnosti situace. Tohle je tak vážná věc, že opravdu plně respektuji jejich vůli. Jestli se během té - mimochodem velmi těžké - zkoušky rozhodnou jinak, povolí, je to jejich volba. Pro mne se ve vztahu k nim nic nemění. A ony to ví. Dělám to právě proto, aby neměly nikdy pocit, že se mi nemůžou podívat do očí. To je přece nesmysl. Zavařili jsme to my dospělí, ne ony...

A děkuji za hezká slova. Těší :-)

15.11.2006 00:00:00 | G.P.

Milý G.P. , po přečtení tvjí básně mám zase slzy v očích, ty starý ještě nevybrečený . Před šesti lety jsem si prošla tím samým čím si teď nejspíš prochází Tvoje dcerka...bylo to bolavý období. Jenom, prosímtě, ať se Tvá derka rozhodne jakkoliv nevyčítej ji to nikdy, není to hezkej pocit...znám ho, i teď po těch šesti letech je pořád ve vzduchu když s tátu mluvím, věřím že Ty jí to neuděláš, má štěstí že má tak skvělého tátu! přeju hodně štěstí:)

14.11.2006 18:52:00 | Rozárenka

... je to velká neznámá ... a já závidím těm kterým to "dopadne" ....
dětem, .... i rodičům ... / tak držim pěsti.. /
... já jsem to projel .... i tak ale zůstává ještě maličká naděje ...
že možná přece jen budu dekorován křížem za zásluhy aspoň "In memoriam" ... :-((

06.11.2006 18:50:00 | HarryHH

Moje "nová" přítelkyně :-) Já nevím - snad se známe už stopadesát let, ale přesto je každý den s ní pro mne novinkou...

01.11.2006 23:08:00 | G.P.

Myslím, že se Tvé dcery rozhodly správně, a to i díky Tvé nové (???) přítelkyni, která je má očividně rovněž moc ráda. Hodně štěstí :)

31.10.2006 03:33:00 | unstoppable

Máte to těžké..zvlášť tvá dcera...tak ať si zvolí tu nejlepší cestu. Držím pěstičky.

29.10.2006 11:39:00 | Jahudkka

Lucka má bezva tátu

26.10.2006 23:08:00 | adinka

Koukám, že Lucinka už to dávno ví...tak utřít počítač, oči a tohle už musej zvládnout dospěláci...držím palce.

26.10.2006 20:21:00 | no

tati děkuji u téhle básně sem ji ani neviděla brečela sem jako dyž sem nechtěly spát!!pobrečela sem celí počítač.

26.10.2006 17:02:00 | lucy1

Tady mi připadají veškerá slova zbytečná. Ať přijde jakékoli rozhodnutí, vždy tam bude červík pochybností, co by bylo, kdyby... Přeji proto vám všem hodně síly. :-)

26.10.2006 12:32:00 | Roko

Zadrhla se mi slova v krku a slzy vešly do očí...
Je strašné, když dospělí dětem jejich světem zatočí...
Strašné?
Je a není.
Musela jsem to svým dětem také udělat... a přišlo
osvobození.

Nevím, kde děti berou na to všechno sílu... Nevím, kde na to berou sílu Tvoje holky... nějak to nemůžu pochopit...

Lucinko, až budeš tyto řádky číst... chci Ti ještě jednou poděkovat za ten dárek, pamatuješ? Na naší letošní první společné dovolené... vzalas mě za ruku a vedla mezi stromy, že mi chceš něco říct. Řekla jsi: "Mám pro Tebe dárek... po rozvodu mámy a táty chci být s tátou, takže i s Tebou, s vámi... On už to ví, musel to vědět první, to chápeš, ne?"
Lucinko, já vím, že máš pro nás tento dárek, ale... je stále ve Tvých dlaních... je tak těžké ho přijmout... kdybys ho chtěla přece jenom dát své mamince, věř, že se vůbec nebudeme zlobit. Budeme tu i dál pro Tebe, i když už bychom se asi neviděli tak často... Ale věř, vždycky tu pro Tebe i Klárku budeme a pomůžeme...
Mám Tě ráda, kočičko, a Ty to víš... :-) :-*

26.10.2006 10:37:00 | Levandule

Melebele - Jarka má pravdu, říkám jí to při každém setkání, ale ona je ten tvoreček, který by to potřeboval desetkrát denně. Přitulit se, pomazlit, ale to nejde, protože teď jsem daleko a vídáme se tak jednou do týdne. Ale snad (a o tom to je) se to změní...

26.10.2006 10:10:00 | G.P.

Petře - díky (za pochopení).

26.10.2006 10:10:00 | G.P.

Jaruš, je to jen podobný. My se vídáme často, jen jde o tom, že její rodiče (já a její matka) jsme došli na nějakou životní křižovatku a ona se má rozhodnout, která cesta je pro ní ta pravá. Nevím to ani já, tak jak se má, sakra, rozhodovat 11.letá holka? Slibuju, že se budu snažit pomoct, o tom to je...

26.10.2006 10:06:00 | G.P.

dávám full-house a to nejen proto, že mi je aktuálně velice blízká...

26.10.2006 09:50:00 | Herbit

melebele, řekl jí to milionkrát a dnes dokonce v anotaci

26.10.2006 09:17:00 | Jarky

A řekl si své dceři, že jí máš rád? Je to hodně důležité. Mě to otec nikdy neřekl, ba ani nenaznačil. Vždycky mě dovedl jen srazit a vyčíst všechno špatné. O kladech však již se mnou nemluvil :-( Tak běž a řekni své dcerce něco, co jí zahřeje,pokud jsi to ještě neudělal :-)Básnička pěkná, plná citů. Skoro mi ukápla slza, když si představím,co mám doma já ...

26.10.2006 09:11:00 | melebele

Já z toho naopak cítím pevnej postoj a lásku. jen ta poslední sloka mohla být víc vygradovaná. Vůbec se nerozpakuji říct jen-hezký.

26.10.2006 09:09:00 | Petr Miroslav

..ah, nějak mi to po dalším třetím přečtení došlo...už to nějak chápu, Ty máš problém stejný jak můj manžel se svou dcerou je jí 12 a moc se nevídají...je tam jakýsi blok z odcizení...se tím trápí..

26.10.2006 09:09:00 | Jarky

Tohle je vzkaz, Jaruš ... adresátka pochopí a to to jde.

26.10.2006 09:05:00 | G.P.

je to dost nejasné...nesmělé v otevřenosti citů..které tam uvnitř jsou určitě..málo důraz na pointu...mlhavé a bázlivé, náznakové...jen můj pocit

26.10.2006 08:49:00 | Jarky

Ach...co ti sem napsat...
že čtvrté přikázání mnohdy dětské duši zabrat dává...
že těžko se na křižovatce volí cesta pravá...
bolí... city mezi tyhle řádky vkládané...
snad jen... i dvě cesty pojí pěšinky vyšlapané...

26.10.2006 08:25:00 | Cecilka

Já to věděla...že seš chytrej :-) Na pohlazení máš tu svoji kytičku...tak já jen ...ať tak či tak, Lucka jednou pochopí, že má báječnýho tátu ...

25.10.2006 23:30:00 | no

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí