Zklamání

Anotace: další ze zaláskovaných básniček, která opět nedopadla dobře, i když dneska už toho kluka chápu a nevadí mi ani jeho přítelkyně

Proč jsi to jen udělal,
proč sis mě k sobě připoutal.
Mě to srdce ničí,
slzy se mi derou z očí.

Bláhově jsem doufala,
že když si Tě nebudu všímat,
bude klid, ale to jsem si jen myslela,
po tomhle týdnu se musím na Tebe pořád dívat.

Po té zpropadené flašce,
po těch zpropadených pusách,
říct to nejde lehce,
smím Tě mít jen ve snách.

Nevím proč mi dáváš tolik nadějí,
mé srdce už Ti nevěří.

Nevěří, nedokáže věřit,
tak ráda bych Tě líbala,
síla mé lásky k Tobě se nedá ničím změřit,
jako nikdo jiný bych Tě milovala.

Já Ti věřila,
cely svůj život Ti věnovala.

Ty ses mi jen vysmíval
a zády mě pomlouval.

Myslela jsem, že jsem pro Tebe jediná,
ale to jsem se šeredně mýlila.

Ty už nemáš zájem
a já jdu neklidně hájem.

Nevíš, jak to mohlo hezké být,
ale ty na tom budeš bit.

Jen ty a nikdo jiný,
pořád to bolí.

Vždycky ses na mě usmíval
a každý Tvůj pohled mě v duši zahříval.

To trvalo chvíli dlouhou,
ale pak vteřinu pouhou
trvalo odhalení,
šokující odhalení

Máš jinou!