Dva páry kreslí spirálu…spirálu mlčenlivých slov a rozpuštěných smutků.
V hrnku čokolády.
Dva páry kreslí spirálu čtyř srdcí a jejich slitých konců.
Kde začínají a končí tahy tužkou? Teď má nekonečno jenom jednu podobu…
Dva páry kreslí spirálu z dotyků a těkavých očí. Tichounkých, jako když padá sníh.
Dva páry s křídou, na chodník šeptají vyznání. Křehce jim uvěří a pak odejdou do kina.
jsi skoro nováčeka ukazuješ se pro mě v dobrém světle, jen tak dál pokračuj, píšeš pro mě velice zajímavou poezii i když to není moje oblíbená krátká linka :o)
29.10.2006 15:52:00 | Pavel Kotrba